Hra o Kracavu | Reálie | Důležité informace | Pravidla | Strany | Registrace

Obecné informace

Osudy

Osudy dohlíží zejména na dodržování pravidel a plnění úkolů. Ve sporných případech určují, zda byl ten který zásah smrtelný, nebo ne. V případě, že budete mít nějaké nejasnosti či nápady, které by mohly nějak dramaticky ovlivnit hru, obraťte se vždy na osud a poraďte se s ním. Osud má vždy pravdu, i kdyby tvrdil, že slunce vychází na západě a zapadá na východě! Poznáte je podle pruhované hole.

Bezpečnost

Hra bude probíhat těžších terénních podmínkách. Buďte proto rozumní a před vítězstvím dejte přednost zachování vlastního života a zdraví. V případě zranění kontaktujte některého z osudů (kteří budou vybaveni vysílačkami) a ten přivolá zdravotníka, který posoudí jak dále postupovat.

Začátek Hry o Kracavu

Příjezd je nutný do 20:30, od 21: 30 je briefing pro všechny hráče, začátek je od 22:00.

Postavy

Každý hráč představuje jistou dobovou postavu, která je členem té které obce a podle toho jedná. Nelze nikomu upřít právo na zradu, ale z pohledu středověkého člověka by k takovému počinu musel mít velice silnou motivaci, neboť s obcí jej pojí i vyznání. Přišel by tak o životní zázemí. Zároveň i v rámci obce má nějaké postavení, které se odráží v jeho pozici ve vojsku. Může mít i své vlastní motivace.

Kromě obce a vyznání má každá postava i svou stavovskou příslušnost. Může být pánem, rytířem či panošem (šlechtickým služebníkem krále či pána), zemanem, měšťanem, obyvatelem města bez městských práv, nápravníkem (zemědělcem s vojenskou povinností k vrchnosti), sedlákem, podsedkem (venkovanem bez polnosti), horníkem či čeledníkem. Příslušnost ovlivňuje vzezření postavy a zejména chování. Pro šlechtice je například nepředstavitelné, že by se navzájem zabili. Primárně se zajímají. Ostatní lidé si mohou myslet, co chtějí, ale šlechtě prokazují patřičnou úctu a oslovují je „pane“.

Ti co se hry neúčastní, musí nosit po celou její dobu tedy od páteční přísahy ve 22:00 do sobotního konce hry přibližně v 18:00 viditelně umístěnou šerpu, kterou dostanou na presenci. Na takto označené osoby se za žádných okolností nesmí útočit a celkově by bylo vhodné, chovat se, jako by nebyly. Tuto červenou pásku si tak můžete nasadit, pokud si potřebujete například od hry psychicky „odpočinout“, jste zranění a nadále se jí či potřebujete mimo hru například vyhledat osuda, nebo někoho z organizátorů. Pokud máte červenou pásku, nemluvte o hře, mohli byste tak nechtěně vyzradit důležité informace ostatním hráčů a pokazit jim zážitek.

Cizí postavy

Ve hře se bude pohybovat několik cizích postav – CP. Jejich úkolem je korigovat a zpestřovat hru. Chovejte se k nim přiměřeně, vzhledem k tomu co představují. Nejsou-li ozbrojeny a nemáte-li k tomu pádný důvod, tak je zbytečně fyzicky nelikvidujte.

Boj

Všichni bojující, tedy i střelci, musí mít přilbu. Pokud potká osoba bez přilby jinou s přilbou a ta se rozhodně onu „holohlavou“ napadnout, automaticky ji zabije. Co se týče dalšího vybavení, platí pravidla Mustruňku. V žádném případě nejsou dovoleny luky, jakéhokoliv druhu. Vyjímky udělují pouze organizátoři po předchozí domluvě. Dobově odpovídající palné zbraně s tormentací jsou povoleny. Fake palné zbraně larpového typu jsou povoleny pouze, pokud siluetou odpovídají originálům. Dobově odpovídající praky jsou dovoleny s projektilem většího průměru, než je očnice a rozumné váhy a materiálu. Samostříly vzhledu pozdního středověku, musí mít rozumný nátah a střely musí být na konci opatřeny nepoužitou korkovou zátkou obalenou kobercovkou. Cizí, nalomené a jinak poškozené šipky, například bez letek, se nesmí dále používat.

Zásah

Zásah uznává zasažený na základě zdravého selského rozumu, nebo osud. Zasažený se snaží co nejvěrněji zahrát zranění či případnou smrt. V případě zásahu končetiny je vyřazen z boje a nepoužívá ji, těžší a mnohačetná zranění znamenají smrt. Střelné zbraně těžkooděnci v plné plátové zbroji zranění ani smrt nezpůsobují. Vyhodnocení zda se jedná o zranění smrtelné či nikoliv je opět na uvážení hráče, nebo osudu. Pro ilustraci následuje několik příkladů:

  • Beze zbroje – zranění je nevyhnutelné a to často i v reálu. Noste proto alespoň tenké prošívanice či kabátce. V případě boje, jste stejně jako při absenci přilby automaticky mrtví.
  • Tenký prošívaný kabátec – je v podstatě pro pocit hráče, nebude doopravdy pomlácen, ale v rámci hry je zranění také nevyhnutelné.
  • Tlustý prošívaný kabátec – tlumí slabší údery, šipka je prostřelí.
  • Brněné komponenty (kroužky) – tlumí o něco silnější údery, šipka je prostřelí.
  • Plátové komponenty – tlumí většinu silnějších úderů, šipky je neprostřelí.
  • Při zásahu z palné zbraně do šiku jsou zasaženi ti, co jí stojí bezprostředně v cestě, případně padlé určí osud.

Smrt

V případě smrtelného zásahu se umírající, pokud je to z bezpečnostního hlediska možné, odebere k zemi a snaží se co nejlépe zahrát smrt. Po konci případného konfliktu/potyčky a pokud o jeho mrtvé tělo nikdo nejeví zájem, se může zvednout a s jednou rukou položenou na hlavě odebrat na hřbitov.

Mrtvé je možné obrat o herní předměty (nikoliv o osobní vybavení), ale není možné s nimi více manipulovat (odnášet je do tábora / hradu atd.).

Mrtví budou vzkříšeni. Toto navýsost křesťanské pravidlo se bude realizovat vždy ve stanovenou dobu na hřbitově vždy v celou hodinu a v půl. (Ve hře budou herní mechanismy, které umožní některým jedincům, kterých se to bude týkat a budou s tím srozuměni oživovat například i ve čtvrt a třičtvrtě, nebo naopak jednou za hodinu.) Pokud někdo přijde těšně po lhůtě, musí čekat na další kolo oživování. Oživený se navrací zpět ke své straně a jednotce, jako posila. Postavu lze zabít definitivně jeli k tomu herní důvod po konzultaci s osudem - zpravidla se jedná o velitele.

Další varianty oživení budou vysvětleny při konkrétních úkolech, kterých se to bude týkat.

Opevnění tvrze

Tvrz je obehnaná vysokou zdí (herně ,-), takže lze dobývat pouze předem určená místa, která znají osudi a po domluvě s nimi. Hradební zeď je možné zdolat pouze na žebříku a ne jinak. Žebříky jsou herní rekvizity a lze je užít či vyrobit pouze po domluvě s osudem. Hlavní brána ( směrem od cesty) může být proražena beranidlem - NUTNO domluvit s Osudem a musí u toho být. Zadní brána je herně nadále poničená a je to tak jediné místo, kde může být proraženo bez domluvy v určeném čase viz kapitola Dobývání.

Bočního průjezdu do hradiště si nevšímejte a dělejte, že je tam také zeď. :-) Branku ve vesnici mohou používat pouze vesničané.

Dobývání

Na tábor či tvrz lze útočit od 9 hodin ráno. Tábor/tvrz se považují za dobyté ve chvíli, kdy se útočník zmocní vlajky umístěné uprostřed tábora. (Bude se jednat o konkrétní vlajku, kterou obdržíte od organizátorů a každý velitel by na ni měl své lidi upozornit.) Vlajka musí být po celou dobu kdy tábor či tvrz herně stojí umístěna na svém místě, nesmí se schovávat ani nijak připevňovat, aby se nedala odnést. Vyplněním získáte herní lup, který vám předá osud podle toho, co se momentálně v táboře nachází. (Nekraďte tak prosím lidem věci se stanu a podobně.) Po domluvě s organizátorem lze zajmout velitele či další významné osoby, za které se předpokládá výkupné či budou jinak užitečné.

Ačkoliv lze na tábor útočit až od 9 hodin ráno, mohou se vám v noci do tábora proplížit špehové a různá chátra, proto je potřeba ho střežit. Hlídky za to budou mít druhý den odpovídající zvýhodnění, které se vztahuje na člověka, který držel hlídku alespoň dvě hodiny od 12- 6 hodin do rána. Zvýhodnění platí maximálně pro 2 lidi z celého tábora obléhatelů, nebo obránců, kteří drží hlídku najednou.

Přes noc lze ale plnit jednotlivé úkoly za které budete druhý den odpovídajícím způsobem zvýhodněni.

Tábor či tvrz lze definitivně dobýt od 16 hod. po splnění všech náležitostí které se k tomu vážou. (Tedy až osudi potvrdí, že na tvrz skutečně můžete útočit.)