Sion | Co je Dobývání hradu Sion? | Důležité informace | Pravidla | Strany | Registrace

Co je účelem hry?

V první řadě se pobavit. V té druhé poznat kousek vlastní historie netradiční formou. Kdo bude vítězem a za jakých podmínek? To dopředu není známo. Účastníci hry jsou rozděleni na dvě strany a to na obléhatele a obránce hradu Sionu, která jsou si v zásadě podle historických reálií opozicí.

  • Obránci hradu Sionu vedení jeho pánem Janem Roháčem z Dubé.
  • Obléhatelé tvoření částí zemské hotovosti pod velením hofmistra Hynce Ptáčka z Pirkštejna.

Obě vojska jsou složena z menších částí - obcí. Zpravidla šlechtických družin dále pak z městských hotovostí a žoldnéřských rot. Každá z nich má svou úlohu a sleduje své vlastní cíle, byť často marginální. Bližší informace budou k dispozici velitelům a je jen na nich, kolik z nich sdělí svým družinám a šikům. V každé obci převládá jedno náboženské vyznání – katolické (tzv. strana pod jednou) či utrakvistické (tzv. strana pod obojí). Ta jsou předem dána a je dobré se o ně herně opírat. Pozor na přehnané náboženské vášně. Doba Husa i Želivského byla ta tam. V dobové intenci se jednalo spíše o spor politických programů. Neznamená to tedy, že by se postavy rozdílného vyznání spolu nemohly přátelsky pobavit.

Obecné informace

Ve hře budou herní rekvizity a předměty. K těm se prosím chovejte co ohleduplněji a po hře je vraťte na presenci.

Hra je rozdělena na dvě části

V 1. se nesmí vzájemně dobývat Sion (V této části hry má statut Sionu tábor obránců okolo hradu, tedy by se na něj nemělo útočit. ) a obléhací tábor (Je ale vhodné je střežit, protože špehové a záškodnické jednotky do nich případně proniknout mohou, nikoliv celé vojsko.). V 2. fázi, která nastane v 17. hodin, bude probíhat vlastní dobývání hradu Sion.

Osudy

Osudy dohlíží zejména na dodržování pravidel a plnění úkolů. Ve sporných případech určují, zda byl ten který zásah smrtelný, nebo ne. V případě, že budete mít nějaké nejasnosti či nápady, které by mohly nějak dramaticky ovlivnit hru, obraťte se vždy na osud a poraďte se s ním. Osud má vždy pravdu, i kdyby tvrdil, že slunce vychází na západě a zapadá na východě! Poznáte je podle pruhované hole.

Bezpečnost

Hra bude probíhat těžších terénních podmínkách. Buďte proto rozumní a před vítězstvím dejte přednost zachování vlastního života a zdraví. V případě lehčího zranění budou na Sionu i v obléhacím táboře základní potřeby pro ošetření – náplasti, dezinfekce, obvazy. V případě vážnějšího zranění bude v obléhacím táboře zajištěn zdravotník. Pokud by jej bylo nutné přivolat přímo na místo, informujte některého z osudů (budou vybaveni vysílačkami)

Postavy

Každý hráč představuje jistou dobovou postavu, která je členem té které obce a podle toho jedná. Nelze nikomu upřít právo na zradu, ale z pohledu středověkého člověka by k takovému počinu musel mít velice silnou motivaci, neboť s obcí jej pojí i vyznání. Přišel by tak o životní zázemí. Zároveň i v rámci obce má nějaké postavení, které se odráží v jeho pozici ve vojsku. Může mít i své vlastní motivace.

Kromě obce a vyznání má každá postava i svou stavovskou příslušnost. Může být pánem, rytířem či panošem (šlechtickým služebníkem krále či pána), zemanem, měšťanem, obyvatelem města bez městských práv, nápravníkem (zemědělcem s vojenskou povinností k vrchnosti), sedlákem, podsedkem (venkovanem bez polnosti) či čeledníkem. Příslušnost ovlivňuje vzezření postavy a zejména chování. Pro šlechtice je například nepředstavitelné, že by se navzájem zabili. Primárně se zajímají. Ostatní lidé si mohou myslet, co chtějí, ale šlechtě prokazují patřičnou úctu a oslovují je „pane“.

Ti co se hry neúčastní, musí nosit po celou její dobu tedy od páteční přísahy ve 22:00 do sobotního konce hry přibližně v 19:00 viditelně umístěnou šerpu, kterou dostanou na presenci. Na takto označené osoby se za žádných okolností nesmí útočit a celkově by bylo vhodné, chovat se, jako by nebyly.

Cizí postavy

Ve hře se bude pohybovat několik cizích postav – CP. Jejich úkol je zprostředkovávat prostředí. Chovejte se k nim přiměřeně, vzhledem k tomu co představují. Nejsou-li ozbrojeny a nemáte-li k tomu pádný důvod, tak je zbytečně fyzicky nelikvidujte.

Boj

Všichni bojující, tedy i střelci, musí mít přilbu. Pokud potká osoba bez přilby jinou s přilbou a ta se rozhodně onu „holohlavou“ napadnout, automaticky ji zabije. Co se týče dalšího vybavení, platí pravidla Mustruňku.

V žádném případě nejsou dovoleny luky, jakéhokoliv druhu. Stejně tak jsou zapovězeny palné zbraně, kromě předem dohodnutých výjimek pro potřeby příběhu.

Samostříly vzhledu pozdního středověku, musí mít rozumný nátah a střely musí být na konci opatřeny obalenou nepoužitou korkovou zátkou. Nalomené a jinak poškozené šipky, například bez letek, se nesmí dále používat.

Zásah

Zásah uznává zasažený na základě zdravého selského rozumu, nebo osud. Zasažený se snaží co nejvěrněji zahrát zranění či případnou smrt. V případě zásahu končetiny je vyřazen z boje a nepoužívá ji, těžší a mnohačetná zranění znamenají smrt. Střelné zbraně těžkooděnci v plné plátové zbroji zranění ani smrt nezpůsobují. Vyhodnocení zda se jedná o zranění smrtelné či nikoliv je opět na uvážení hráče, nebo osudu. Pro ilustraci následuje několik příkladů:

  • Beze zbroje – zranění je nevyhnutelné a to často i v reálu. Noste proto alespoň tenké prošívanice či kabátce. V případě boje, jste stejně jako při absenci přilby automaticky mrtví.
  • Tenký prošívaný kabátec – je v podstatě pro pocit hráče, nebude doopravdy pomlácen, ale v rámci hry je zranění také nevyhnutelné.
  • Tlustý prošívaný kabátec – tlumí slabší údery, šipka je prostřelí.
  • Brněné komponenty (kroužky) – tlumí o něco silnější údery, šipka je prostřelí.
  • Plátové komponenty – tlumí většinu silnějších úderů, šipky je neprostřelí.

Smrt

V případě smrtelného zásahu se umírající, pokud je to z bezpečnostního hlediska možné, odebere k zemi a snaží se co nejlépe zahrát smrt. Po konci případného konfliktu/potyčky se může zvednout a s jednou rukou položenou na hlavě odebrat na hřbitov.

Mrtvé je možné obrat o herní předměty (nikoliv o osobní vybavení), ale není možné s nimi více manipulovat (odnášet je do tábora / hradu atd.).

Mrtví budou vzkříšeni. Toto navýsost křesťanské pravidlo se bude realizovat vždy ve stanovenou dobu na hřbitově cca po 30 minutách (přesné časy budou vypsány). Pokud někdo přijde těšně po lhůtě, musí čekat na další kolo oživování. Oživený se navrací zpět ke své straně a jednotce, jako posila.